ČÁST II.
OCEŇOVÁNÍ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM, VÝNOSOVÝM ZPŮSOBEM A POROVNÁVACÍM ZPŮSOBEM

HLAVA I
OCEŇOVÁNÍ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM

§3
BUDOVA A HALA

(1) Jako budova [§3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona] a hala se oceňuje stavba, kterou nelze zařadit podle účelu jejího užití mezi stavby oceňované podle §4 až 11.

(2) Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m3 stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.

(3) Základní cena budovy a haly uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K1 až K5, Ki a Kp podle vzorce
ZCU = ZC x K1 x K2 x K3 x K4 x K5 x Ki x Kp,
kde
ZCU           základní cena upravená,
ZC         základní cena podle přílohy č. 2 nebo č. 3,
K1         koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4,
K2         koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části, se vypočte podle vzorce
                                               6,60
        K2 = 0,92 + ---------------------------------------------------------- ,
                                počet m2 průměrné zastavěné plochy
kde
0,92 a 6,60 jsou konstanty,
K3 koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části podle vzorce
        2,10
K3 = -------- + 0,30 pro budovy,
        v

        2,80
K3 = --------- + 0,30 pro haly, ne však méně než 0,60,
        v
kde
v         je průměrná výška podlaží v metrech,
2,10; 2,80; 0,30 a 0,60 jsou konstanty,
K4         koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce
K4 = 1 + (0,54 x n),
kde
0,54 je konstanta,
n         součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 1 pro budovy a v tabulce č. 2 pro haly, s nadstandardním vybavením, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.

Dále platí, že

a) není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl z výše nákladů na její pořízení v době a místě ocenění, vynásobených podílem 1/Ki a koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

b) chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 14, vynásobí se její stanovený objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;
K5         koeficient polohový podle přílohy č. 13,
Ki         koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),
Kp         koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(4) Podzemní budova a podzemní hala se oceňuje podle §4 obdobně.

§4
INŽENÝRSKÁ A SPECIÁLNÍ POZEMNÍ STAVBA

Cena inženýrské a speciální pozemní stavby, kromě stavby rybníka a malé vodní nádrže, se zjistí vynásobením počtu příslušné měrné jednotky (m3, m2, m, kus nebo hektar) základní cenou uvedenou v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K5 z přílohy č. 13, Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36.

§5
RODINNÝ DŮM, REKREAČNÍ CHALUPA A REKREAČNÍ DOMEK

(1) Cena rodinného domu,2) rekreační chalupy a rekreačního domku se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 6 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce
ZCU = ZC x K4 x K5 x Ki x Kp,
kde
ZCU         základní cena upravená,
ZC         základní cena podle přílohy č. 6,
K4         koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce
K4 = 1 + (0,54 x n),
kde
0,54 je konstanta,
n         součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 3, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále platí postup uvedený u definice n v §3 odst. 3 písm. a), b).

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění; K5         koeficient polohový podle přílohy č. 13;
Ki         koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);
Kp         koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle §3.

(4) Navazující hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle §5. Koeficienty K1 až K4 se pro hospodářskou část stanoví zvlášť, nezávisle na obytné části.

(5) Při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům, se postupuje obdobně podle odstavců 3 a 4.

§6
REKREAČNÍ CHATA A ZAHRÁDKÁŘSKÁ CHATA

(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty, jejichž základní ceny nejsou uvedeny v příloze č. 17a a cena nedokončené rekreační chaty a zahrádkářské chaty, se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 7 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce
ZCU = ZC x K4 x K5 x Ki x Kp,
kde
ZCU         základní cena upravená,
ZC         základní cena podle přílohy č. 7,
K4         koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce
K4 = 1 + (0,54 x n),
kde
0,54 je konstanta,
n         součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 4, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.
Dále platí postup uvedený u definice n v §3 odst. 3 písm. a), b).
Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;
K5         koeficient polohový podle přílohy č. 13,
Ki         koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),
Kp         koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

§7
VEDLEJŠÍ STAVBA

(1) Cena vedlejší stavby se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 8, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena vedlejší stavby uvedená v příloze č. 8 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce
ZCU = ZC x K4 x K5 x Ki x Kp,
kde
ZCU         základní cena upravená,
ZC         základní cena podle přílohy č. 8,
K4         koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce
K4 = 1 + (0,54 x n),
kde
0,54 je konstanta,
n         součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 5, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.
Dále platí postup uvedený u definice n v §3 odst. 3 písm. a), b).
Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;
K5         koeficient polohový podle přílohy č. 13,
Ki         koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),
Kp         koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

§8
GARÁŽ

(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže, tvořící příslušenství1) jiné stavby, nebo nedokončené garáže, se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 9, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena garáže uvedená v příloze č. 9 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce
ZCU = ZC x K4 x K5 x Ki x Kp,
kde
ZCU         základní cena upravená,
ZC         základní cena podle přílohy č. 9,
K4         koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce
K4 = 1 + (0,54 x n),
kde
0,54 je konstanta,
n         součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 6 s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále platí postup uvedený u definice n v §3 odst. 3 písm. a), b).

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;
K5         koeficient polohový podle přílohy č. 13,
Ki         koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),
Kp         koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(3) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m2 nebo stavba má více než dvě podlaží, zjistí se cena garáže podle §3.

§9
STUDNA

(1) Cena studny se zjistí vynásobením počtu metrů hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena se vynásobí koeficienty K5 z přílohy č. 13, Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36.

(2) Narážená studna se ocení jako vrtaná studna s vnitřním průměrem do 150 mm.

(3) Vrtaná studna s vnitřním průměrem od 500 mm výše se ocení jako studna kopaná.

(4) Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny je cena nulová.

§10
VENKOVNÍ ÚPRAVA

(1) Cena venkovní úpravy se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K5 z přílohy č. 13, Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5, upraví se základní cena přiměřeně k odchylce a násobí se koeficienty K5 z přílohy č. 13, Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36.

(2) Cena venkovní úpravy neuvedená v příloze č. 5 nebo příloze č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování a upraví se koeficientem Kp z přílohy č. 36.

§11
HŘBITOVNÍ STAVBA A HŘBITOVNÍ ZAŘÍZENÍ

Cena jednotlivých částí hřbitovní stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé stavby se zjistí jako součet cen jejích jednotlivých částí, s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení, násobený koeficienty K5 z přílohy č. 13, Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36.

§12

Cena stavby, která je kulturní památkou3), se zjistí podle §3 až 11, §16 a 17. §12
BYT A NEBYTOVÝ PROSTOR

(1) Cena bytu ve stavbách neuvedených v příloze č. 2 pod typem J, K nebo rozestavěného bytu a cena nebytového prostoru, které jsou ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů,4) jeho vybavení a příslušenství,1) včetně podílu na společných částech domu5) a jejich vybavení, které jsou stavebně součástí stavby, se zjistí jako podíl z ceny stavby:

a) u rodinného domu podle §5; velikost podílu se rovná poměru podlahové plochy oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru k součtu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostorů v rodinném domě, do něhož se nezapočítávají plochy společných částí rodinného domu,

b) v ostatních případech vynásobením počtu m2 podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m2 stanovenou podle typu stavby v přílohách č. 2 a 3 a upravenou podle odstavce 3.

(2) Pro případy uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) platí, že podlahová plocha balkónů se násobí koeficientem 0,17, podlahová plocha teras a sklepů, pokud nejsou místnostmi, koeficientem 0,10.

(3) Základní cena bytu nebo nebytového prostoru uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K1, K4, K5, Ki a Kp podle vzorce
ZCU = ZC x K1 x K4 x K5 x Ki x Kp,
kde
ZCU         základní cena upravená,
ZC         základní cena podle přílohy č. 2 nebo přílohy č. 3,
K1         koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4,
K4         koeficient vybavení stavby a oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru (pro vybavení bytu nebo nebytového prostoru se hodnotí z příloh č. 2 a 3 podle typu stavby položky č. 7, 9, 11, 13, 14, 15, 21, 22, 23, 25, 26 a ostatní položky se hodnotí ve vztahu k vybavení stavby) se vypočte podle vzorce
K4 = 1 + (0,54 x n),
kde
0,54 je konstanta,
n         součet objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v příloze č. 14 v tabulkách č. 1 a 2, s nadstandardním vybavením, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.
Dále platí postup uvedený u definice n v §3 odst. 3 písm. a), b).
Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen na základě průkazného zdůvodnění;
K5         koeficient polohový podle přílohy č. 13,
Ki         koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),
Kp         koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(4) Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru vypočte podle příslušných ustanovení vyhlášky a k ceně bytu nebo nebytového prostoru se připočte poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu.5)

§14
NEDOKONČENÁ STAVBA

Cena nedokončené stavby se zjistí podle ustanovení části druhé hlavy první na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí, uvedené v příloze č. 14. Pro stavby neuvedené v příloze č. 14 se výše podílů nedokončených konstrukcí zjistí odborným odhadem.

§15
STAVBA URČENÁ K ODSTRANĚNÍ

(1) Cena stavby, která byla stavebním úřadem určena k odstranění, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i o náklady na úpravu terénu.

(2) Cena stavby, k jejímuž odstranění se z důvodu špatného technického stavu nevyžaduje povolení stavebního úřadu,6) se zjistí podle odstavce 1.

(3) Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.

§16
JINÁ STAVBA

Cena stavby, která v této vyhlášce není výslovně uvedena, se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího ocenění, a upraví se koeficientem Kp. Použije-li se ke zjištění ceny porovnání s cenou srovnatelných staveb podle příslušných kritérií této vyhlášky, vynásobí se takto stanovená cena příslušnými koeficienty Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36 podle skutečného účelu užití oceňované stavby.

§17
STAVBA BEZ ZÁKLADŮ

Stavba, která není spojena se zemí pevným základem,7) se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že zjištěná cena se násobí koeficientem 0,90. Tento koeficient se nepoužije, hodnotí-li se vybavení stavby koeficientem vybavení K4.

§18
STAVBA Z VÍCE KONSTRUKČNÍCH SYSTÉMŮ

Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, ocení se odlišné části podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

§19
STAVBA S VÍCEÚČELOVÝM UŽITÍM

Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdnímu a podkrovnímu prostoru zemědělských staveb užívaných ke skladování zemědělských produktů. Nelze-li účel užití jednoznačně určit, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu základní cenou za měrnou jednotku uvedenou ve vyhlášce podle tohoto účelu užití. Tato základní cena se upraví příslušnými koeficienty, přičemž Ki je vázán na použitou základní cenu. Při rozdílných Kp se použije pro úpravu výsledné ceny Kp nejnižší. Půdní a sklepní prostor, pokud není užíván nebo upraven k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou uvedenou v této vyhlášce pro daný účel užívání.

§20
OPOTŘEBENÍ STAVBY

(1) Cena zjištěná podle §3 až 13 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 14.

(2) U nedokončené stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby uvedené v §16 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.

(3) Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 14 se zpravidla sníží o 20 až 40 %.

(4) V případě výskytu radonu8) ve stavbě se stavebním povolením vydaným do 28. února 1991 se cena stavby snižuje po odpočtu opotřebení podle předchozích odstavců o 7 %. Výskyt radonu je nezbytné doložit.

HLAVA II
OCEŇOVÁNÍ STAVEB VÝNOSOVÝM ZPŮSOBEM

§21

(1) Je-li pronajata stavba, popřípadě s příslušenstvím a pozemkem, která by se oceňovala při nákladovém způsobu ocenění podle §3, jako celek jednomu nebo více nájemcům, ocení se taková stavba výnosovým způsobem.

(2) Je-li pronajata část stavby typu B, F, H, J, K, R, S, Z podle přílohy č. 2 a typu C, I, J podle přílohy č. 3, popřípadě s příslušenstvím a pozemkem v souladu se svým účelem užití, ocení se výnosovým způsobem. Nájemné v nepronajatých částech se dopočte ve výši obvyklého nájemného (§2 odst. 1 zákona).

(3) Slouží-li příslušenství nejen stavbám oceňovaným podle odstavců 1 a 2, ale i stavbám oceňovaným nákladovým způsobem, zahrne se do výnosového způsobu tehdy, převažuje-li jeho užití spolu se stavbou oceňovanou výnosovým způsobem, není-li v nájemní smlouvě uvedeno jinak.

(4) Stavby pro energetiku, jako jsou kotelny, výměníkové stanice, trafostanice, se pro účely výnosového ocenění posuzují vždy jako stavby oceňované podle §3 bez ohledu na jejich zastavěnou plochu.

§22

(1) Cena nemovitostí uvedených v §21 zjištěná výnosovým způsobem se vypočte podle vzorce
          N
CV = ------- x 100 ,
          P
kde
CV         cena zjištěná výnosovým způsobem,
N         roční nájemné upravené podle následujících odstavců,
p         míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 15; u staveb s víceúčelovým užitím se použije míra kapitalizace podle převažujícího účelu užití; jsou-li podíly účelu užití shodné a míra kapitalizace rozdílná, použije se vyšší míra kapitalizace.

(2) Roční nájemné se zjistí z nájemní smlouvy nebo z jiných dokladů o placení nájemného, a nejsou-li k disposici nebo je-li v nich nájemné nižší než obvyklé, určí se ve výši obvyklého nájemného způsobem určení obvyklé ceny (§2 odst. 1 zákona). Použití obvyklého nájemného musí být prokazatelně zdůvodněno. Do podlahové plochy se nezapočítávají společné prostory staveb, jako jsou chodby, schodiště, případně půdy, sklepy, prádelny, sušárny, kotelny apod., pokud nejsou uvedeny v nájemní smlouvě. Nepronajaté prostory, jejichž stavebně technický stav (havárie) neumožňuje užívání bez závad nebo jejich stavebně technické provedení je speciální a v místě není předpoklad jejich pronajmutí, se do výpočtu nájemného nezahrnou.

(3) Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním pronajatých nemovitostí.

(4) Roční nájemné zjištěné za celou stavbu nebo část stavby podle odstavců 2 a 3 se sníží o: a) nájemné z pozemku, je-li jiného vlastníka,
b) 5 % z ceny pozemku zjištěné podle cenové mapy stavebních pozemků (§10 zákona) nebo §28, jsou-li stavba i pozemek ve vlastnictví stejného subjektu, přičemž se vychází pouze ze zastavěné plochy stavbou oceňovanou podle §21 odst. 1 a 2,
c) odpisy vypočtené z ceny zjištěné nákladovým způsobem podle vzorce
                CN x i
o = -----------------------,
                ( 1 + i )n - 1
kde
o         výše ročního odpisu,
CN        cena oceňované stavby zjištěná dle hlavy první včetně příslušenství, bez Kp,
i         úroková míra setinná 0,03, n         předpokládaná další ekonomická životnost stavby v letech, nejvýše 30,
přitom při použití analytické metody výpočtu opotřebení
        1 Ł n Ł 30,
při použití lineární metody výpočtu opotřebení
        1 Ł n Ł C - B a
        B
C ł -------; C se zaokrouhlí na celé číslo,
0,85
B         skutečné stáří stavby v letech,
C         předpokládaná celková životnost stavby v letech,
d) náklady na údržbu a opravy ve výši 0,5 % pro stavbu ve velmi dobrém stavu a ve výši až 1 % pro stavbu ve stavu horším, a to z ceny stavby včetně příslušenství zjištěné nákladovým způsobem, bez odpočtu opotřebení a bez Kp,
e) náklady na správu podle účetní evidence,
f) částku daně z nemovitosti, není-li stavba od daně osvobozena,
g) částku pojistného, je-li nemovitost pojištěna.

(5) Roční nájemné upravené podle odstavce 4 nesmí být nižší než 40 % z ročního nájemného zjištěného podle odstavců 2 a 3.

(6) Pozemky se ocení samostatně podle části třetí.

§23

§23 zrušen právním předpisem č. 452/2003 Sb.

§24

§24 zrušen právním předpisem č. 452/2003 Sb.

HLAVA III
OCEŇOVÁNÍ STAVEB A BYTŮ POROVNÁVACÍM ZPŮSOBEM

§25
GARÁŽE

(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže a jejich vybavení, která netvoří příslušenství jiných staveb, se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 16 tabulce č. 1 a upravenou podle odstavce 2, případně odstavce 5. Cena garáže zahrnuje její vybavení uvedené v příloze č. 9.

(2) Základní cena uvedená v příloze č. 16 tabulce č. 1 se vynásobí koeficientem cenového porovnání podle vzorce:
ZCU = ZC x KCP ,
kde
ZCU         základní cena upravená za m3 obestavěného prostoru garáže,
ZC         základní cena podle přílohy č. 16 tabulky č. 1,
KCP         koeficient cenového porovnání vypočtený podle vztahu:
10
ĺ (KCPn x vn)
n=1
KCP = ------------------- ,
10
ĺ vn
n=1
kde
KCP         koeficient cenového porovnání,
vn         váha n-tého hodnoceného znaku (tabulka č. 2 přílohy č. 16),
KCPn         koeficient cenového porovnání n-tého hodnoceného znaku.

(3) Popisy hodnocených znaků a jejich váhy zohledňující míru působení cenových faktorů na cenu garáží jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 16. Charakteristiky jednotlivých kvalitativních pásem hodnocených znaků obsahuje tabulka č. 3.

(4) Propočet koeficientů cenového porovnání hodnocených znaků KCPn pro jednotlivá kvalitativní pásma se provede pomocí koeficientu cenového rozpětí KCR uvedeného u příslušné základní ceny v tabulce č. 1 přílohy č. 16:
a) KCPn pro I. kvalitativní pásmo = 1 - KCR,
b) KCPn pro II. kvalitativní pásmo = 1 - KCR/2 ,
c) KCPn pro III. kvalitativní pásmo = 1,000,
d) KCPn pro IV. kvalitativní pásmo = 1 + KCR/2 ,
e) KCPn pro V. kvalitativní pásmo = 1 + KCR .
Koeficienty se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(5) Jestliže se hodnocení znaků pod č. 1, 2, 7 a 10 v tabulce č. 3 přílohy č. 16 výrazně liší od charakteristik kvalitativních pásem I. a V., lze upravit ZCU za m3 obestavěného prostoru garáže o přirážku nebo srážku vyjádřenou v procentech a stanovenou podle vzorce
D = 0,1 ĺ dn x vn ,
kde
D         úprava ZCU v procentech,
n         číslo znaku 1, 2, 7, 10,
dn         srážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu I. v intervalu < -10; 0 > nebo přirážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu V. v intervalu < 0; 10 >, vn         váha n-tého znaku.

(6) Cena garáže zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje i cenu příslušenství.

(7) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m2 nebo stavba má více než dvě podlaží, zjistí se cena garáže podle §3.

(8) Pozemky se ocení samostatně podle části třetí.

§26
BYT VE VÍCEBYTOVÉM DOMĚ

(1) Cena bytu ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů4) v budově typu J a K, jeho vybavení a příslušenství,1) včetně podílu na společných částech domu5) a jeho vybavení, které je stavebně součástí stavby, se zjistí vynásobením počtu m2 podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 17 tabulce č. 1 a upravenou podle odstavce 2, případně odstavce 5. Podlahová plocha balkónů se násobí koeficientem 0,17, podlahová plocha teras a sklepů, pokud nejsou místnostmi, koeficientem 0,10. Cena bytu zahrnuje jeho vybavení uvedené v příloze č. 2.

(2) Základní cena uvedená v příloze č. 17 tabulce č. 1 se vynásobí koeficientem cenového porovnání podle vzorce:
ZCU = ZC x KCP ,
kde
ZCU         základní cena upravená za m2 podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru,
ZC         základní cena podle přílohy č. 17 tabulky č. 1,
KCP         koeficient cenového porovnání vypočtený podle vztahu:
22
ĺ (KCPn x vn)
n=1
KCP = ----------------------- ,
22
ĺ vn
n=1
kde
KCPn         koeficient cenového porovnání n-tého hodnoceného znaku,
vn         váha n-tého hodnoceného znaku (tabulka č. 2 přílohy č. 17).

(3) Popisy hodnocených znaků a jejich váhy zohledňující míru působení cenových faktorů na cenu bytu jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 17. Charakteristiky jednotlivých kvalitativních pásem hodnocených znaků obsahuje tabulka č. 3.

(4) Propočet koeficientů cenového porovnání hodnocených znaků KCPn pro jednotlivá kvalitativní pásma se provede pomocí koeficientu cenového rozpětí KCR uvedeného u příslušné základní ceny v tabulce č. 1 přílohy č. 17:
a) KCPn pro I. kvalitativní pásmo = 1 - KCR,
b) KCPn pro II. kvalitativní pásmo = 1 - KCR/2 ,
c) KCPn pro III. kvalitativní pásmo = 1,000,
b) KCPn pro IV. kvalitativní pásmo = 1 + KCR/2 ,
e) KCPn pro V. kvalitativní pásmo = 1 + KCR.
Koeficienty se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(5) Jestliže se hodnocení znaků pod č. 1, 2, 12, 13, 18, 21 a 22 v tabulce č. 3 přílohy č. 17 výrazně liší od charakteristik kvalitativních pásem I. a V., lze upravit ZCU za m2 podlahové plochy bytu o přirážku nebo srážku vyjádřenou v procentech a stanovenou podle vzorce
D = 0,1 ĺ dn x vn ,
kde
D         úprava ZCU v procentech,
n         číslo znaku 1, 2, 12, 13, 18, 21 a 22,
dn         srážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu I. v intervalu < -10; 0 > nebo přirážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu V. v intervalu < 0; 10 >,
vn         váha n-tého znaku.

(6) Cena bytu zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje i příslušný podíl na ceně příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání.

(7) Pozemky se oceňují samostatně podle části třetí.

§26a
REKREAČNÍ CHATA A ZAHRÁDKÁŘSKÁ CHATA

(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty, jejich vybavení, případně venkovní úpravy uvedené v příloze č. 11, kromě položek č. 2.5, 3.2, 19, 21 a 23, se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 17a, tabulce č. 1a až 1d a upravenou podle odstavce 2, případně odstavce 5. V ceně rekreační chaty a zahrádkářské chaty je přiměřeně zahrnuto jejich vybavení uvedené v příloze č. 7.

(2) Základní cena uvedená v příloze č. 17a tabulce č. 1a až 1d se násobí koeficientem cenového porovnání podle vzorce:
ZCU = ZC x KCP,
kde
ZCU         základní cena upravená za m3 obestavěného prostoru,
ZC         základní cena podle přílohy č. 17a tabulky č. 1a až 1d,
KCP         koeficient cenového porovnání vypočtený podle vztahu:
        10
        ĺ (KCPn x vn)
        n=1
KCP = ----------------------- ,
        10
        ĺ vn
        n=1
kde
KCPn        koeficient cenového porovnání n-tého hodnoceného znaku,
vn         váha n-tého hodnoceného znaku (tabulka č. 2 přílohy č. 17a).

(3) Popisy hodnocených znaků a jejich váhy zohledňující míru působení cenových faktorů na cenu rekreační chaty a zahrádkářské chaty jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 17a. Charakteristiky jednotlivých kvalitativních pásem hodnocených znaků obsahuje tabulka č. 3 přílohy č. 17a.

(4) Propočet koeficientů cenového porovnání hodnocených znaků KCPn pro jednotlivá kvalitativní pásma se provede pomocí koeficientu cenového rozpětí KCR uvedeného u příslušné základní ceny v tabulceč. 1a až 1d přílohy č. 17a:
a) KCPn pro I. kvalitativní pásmo = 1 - KCR,
b) KCPn pro II. kvalitativní pásmo = 1 - KCR/2 ,
c) KCPn pro III. kvalitativní pásmo = 1,000,
d) KCPn pro IV. kvalitativní pásmo = 1 + KCR/2 ,
e) KCPn pro V. kvalitativní pásmo = 1 + KCR.
Koeficienty se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(5) Jestliže se hodnocení znaků pod č. 1, 2, 5, 8 a 10 v tabulce č. 3 přílohy č. 17a výrazně liší od charakteristik kvalitativních pásem I. a V., lze upravit ZCU za m3 obestavěného prostoru o přirážku nebo srážku vyjádřenou v procentech a stanovenou podle vzorce:
D = 0,1 ĺ dn x vn ,
kde
D        úprava ZCU v procentech,
n        číslo znaku 1, 2, 5, 8 a 10,
dn        srážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu I. v intervalu <-10;0> nebo přirážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu V. v intervalu <0;10>,
vn        váha n-tého znaku.

(6) Není-li základní cena rekreační a zahrádkářské chaty uvedena v příloze č. 17a, zjistí se jejich cena podle §6.

(7) Pozemky se ocení samostatně podle části třetí.

ČÁST III.
OCEŇOVÁNÍ POZEMKŮ

§27

Cenová mapa stavebních pozemků

(1) Cenová mapa stavebních pozemků (§10 zákona) obce obsahuje textovou a grafickou část.

(2) Textová část ve formátu A4 obsahuje a) věcnou analýzu základny místního trhu s nemovitostmi a komentář k možnostem jeho dalšího rozvoje zejména ve vztahu k velikosti a charakteru obce, vnitřním i vnějším faktorům a místním zvláštnostem, které ovlivňují jeho kvalitu, b) popis předlohy použitého mapového podkladu a jeho kvality z hlediska souladu stavu evidovaného v katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu, c) komentář ke zdrojům cen použitým pro vypracování grafické části a výsledky jejich rozboru, d) popis postupu zpracování a předpoklad další doby účinnosti.

(3) Grafická část složená do formátu A4 obsahuje a) mapu se zobrazením stavebních pozemků na území obce v měřítku rovném nebo větším 1:5000, b) popisné údaje (názvy obcí, názvy katastrálních území, místních částí obce, náměstí a ulic, popřípadě parcelní čísla pozemků), c) ceny jednotlivých stavebních pozemků, popřípadě ceny vymezených skupin parcel se shodným účelem užití a stejnou stavební vybaveností.

(4) Případný nesoulad v členění oceňovaného pozemku (§9 zákona) podle cenové mapy stavebních pozemků obce s jeho skutečným stavem se kromě věcného zdůvodnění prokazuje aktuálním výpisem z katastru nemovitostí, snímkem z katastrální mapy (případně geometrickým plánem, došlo-li u oceňovaného pozemku ke změně hranice nebo její části), vyjádřením místně příslušného stavebního úřadu, potvrzujícího, že k oceňovanému pozemku nebylo vydáno územní rozhodnutí9) nebo stavební povolení10) ani nebylo zahájeno řízení o odstranění stavby,11) a potvrzením útvaru obce, který cenovou mapu stavebních pozemků obce zpřístupňuje veřejnosti.

(5) Není-li stanovena cena stavebního pozemku v cenové mapě stavebních pozemků, zjistí se cena stavebního pozemku podle §28.

§28
STAVEBNÍ POZEMEK NEUVEDENÝ V CENOVÉ MAPĚ STAVEBNÍCH POZEMKŮ

(1) Základní cena za m2 stavebního pozemku vedeného v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemku k tomuto účelu již užívaného činí:
a) 2 050 Kč v hlavním městě Praze,
b) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s některým z katastrálních území hlavního města Prahy částku vypočtenou podle vzorce
ZC = Cp x 4,00,
kde
Cp         cena pozemku v Kč (zaokrouhlená na dvě desetinná místa) vypočtená podle vzorce
Cp = 35 + (a - 1000) x 0,007414,
kde
a počet obyvatel v obci; pro a vždy platí a ł 1000, v případě, že počet obyvatel je nižší než 1000, použije se a = 1000,
c) 1100 Kč v Brně, Ostravě,
d) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím města uvedeného pod písmenem
c), částku vypočtenou podle vzorce
ZC = Cp x 3,50 s tím, že v Bohumíně činí základní cena 400 Kč a v Hlučíně 300 Kč,
e) 800 Kč v Českých Budějovicích, Františkových Lázních, Hradci Králové, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci, Mariánských Lázních, Olomouci, Opavě, Pardubicích, Plzni, Ústí nad Labem a Zlíně,
f) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem e), částku vypočtenou podle vzorce
ZC = Cp x 3,00 s tím, že v Otrokovicích činí základní cena 400 Kč a v Přelouči 200 Kč,
g) 500 Kč v Českém Krumlově, Havířově, Jáchymově, Karviné, Kladně, Luhačovicích, Mladé Boleslavi, Mostě, Poděbradech a Teplicích,
h) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem g), částku vypočtenou podle vzorce
ZC = Cp x 2,50 s tím, že v Bílině a Krupce činí základní cena 200 Kč, v Litvínově 300 Kč a v Orlové 400 Kč,
i) 400 Kč ve městech, která byla k 31. prosinci 200212) sídly okresních úřadů a nejsou uvedena pod písmeny e) a g),
j) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem i), částku vypočtenou podle vzorce
ZC = Cp x 2,00 s tím, že v České Třebové a v Jirkově činí základní cena 250 Kč a v Novém Boru 200 Kč,
k) v ostatních obcích neuvedených pod písmeny a) až j) částku vypočtenou podle vzorce
ZC = Cp x 1,00,
l) u obce, která má více katastrálních území a některé její katastrální území je odloučené tak, že nesousedí s jiným katastrálním územím téže obce, se u tohoto odloučeného katastrálního území základní cena uvedená pod písmeny a) až k) upraví koeficientem 0,65.

(2) Cena uvedená v odstavci 1 se upraví přirážkami a srážkami podle přílohy č. 18 tabulky č. 1 se zdůvodněním a koeficienty Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36.

(3) Cenou za m2 nezastavěného pozemku určeného k zastavění rozhodnutím o umístění stavby13) nebo stavebním povolením,10) kromě pozemků uvedených v odstavcích 7 a 10, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) upravená podle přílohy č. 18 tabulky č. 1 se zdůvodněním a násobená koeficienty Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36. Přitom platí, že
a) je-li z rozhodnutí o umístění stavby nebo ze stavebního povolení jednoznačně zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, násobí se cena zbývající části pozemku koeficientem 0,40, totéž platí, je-li zvláštním právním předpisem14) stanovená nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku,
b) není-li z rozhodnutí o umístění stavby nebo stavebního povolení zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, násobí se cena pro celý pozemek koeficientem 0,80.

(4) Cenou za m2 nezastavěného pozemku určeného rozhodnutím o využití území15) pro skládky, skladové, odstavné a manipulační plochy nebo pozemku takto již užívaného, s výjimkou pozemku oceňovaného podle odstavce 11, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) vynásobená koeficientem 0,50. Tato cena se upraví podle přílohy č. 18 tabulky č. 1 a koeficienty Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36.

(5) Cenou za m2 nezastavěného pozemku určeného rozhodnutím o využití území15) pro sportoviště a rekreační plochy15a) nebo pozemku takto již užívaného, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) vynásobená koeficientem 0,50, nejvýše však 75 Kč. Tato cena se upraví podle přílohy č. 18 tabulky č. 1 a koeficienty Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36.

(6) Základní cenou za m2 stavebního pozemku pro rekreační a zahrádkářské chaty je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) násobená koeficientem 0,75, nejvýše však 500 Kč. Tato cena se upraví podle přílohy č. 18 tabulky č. 2 se zdůvodněním a koeficienty Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36.

(7) Cena za m2 nezastavěného pozemku určeného k zastavění rekreační nebo zahrádkářskou chatou rozhodnutím o umístění stavby13) nebo stavebním povolením10) je cena uvedená v odstavci 6. Přitom platí, že a) je-li z rozhodnutí o umístění stavby nebo stavebního povolení jednoznačně zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, ocení se zbývající část pozemku cenou násobenou koeficientem 0,40, b) není-li z rozhodnutí o umístění stavby nebo ze stavebního povolení zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, násobí se cena pro celý pozemek koeficientem 0,80.

(8) Cenou za m2 zahrady nebo ostatní plochy, které tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebním pozemkem oceněným podle cenové mapy stavebních pozemků nebo podle odstavců 2 a 6, je cena stanovená podle odstavců 2 a 5 násobená koeficientem 0,40.

(9) Pozemky oceňované podle odstavce 10 a podle §31 odst. 3 a 4 a §32 odst. 6 a 7 netvoří jednotný funkční celek.

(10) Pozemky vedené v katastru nemovitostí v druhu ostatní plochy se způsobem využití dráha, dálnice, silnice, ostatní komunikace a ostatní dopravní plocha, která není součástí pozemní komunikace, jakož i pozemky k uvedeným účelům již užívané a dále pozemky k uvedeným účelům určené rozhodnutím o umístění stavby13) nebo stavebním povolením10) se ocení podle odstavce 1 a vynásobí se koeficientem 0,60. Takto zjištěná cena se dále neupravuje. Jsou-li tyto pozemky užívány k podnikání za úplatu zejména ve funkčním spojení se stavbami komerčního charakteru (např. parkoviště obchodních domů, ubytovacích a stravovacích zařízení), zjistí se jejich cena podle odstavců 1 a 2.

(11) Základní cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o využití území, týkající se těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, zejména pro zřizování lomů, pískoven, odvalů a výsypek, kromě pozemků určených k asanaci,16) se stanoví podle odstavce 1 písm. a) až l) a násobí se koeficientem 0,50. Tyto ceny se dále neupravují.

(12) Pozemek vedený v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se bez ohledu na skutečný rozsah zastavění ocení podle odstavce 1 a 2 nebo podle odstavce 6.

(13) Je-li na pozemku, ke kterému bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby13) nebo rozhodnutí o využití území,15) stavba, ocení se pozemek podle skutečného účelu užití.

(14) Pro způsob ocenění pozemků jsou rozhodující kritéria uvedená v jednotlivých odstavcích. Splňuje-li oceňovaný pozemek kritéria uvedená současně ve více odstavcích, platí pro způsob ocenění toto pořadí použití odstavců: 6, 7, 1, 3, 4, 5, 11, 10, 8.

(15) Cena zjištěná podle odstavců 1 až 13 nesmí být nižší než 7 Kč za m2.

§29
ZEMĚDĚLSKÝ POZEMEK

(1) Základní cena pozemku zapsaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad a trvalý travní porost se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou uvedeny v příloze č. 19.

(2) Základní cena podle odstavce 1 se upraví přirážkami a srážkami o vlivy podle přílohy č. 20 se zdůvodněním a koeficientem Kp podle přílohy č. 36.

(3) Je-li potvrzeno Pozemkovým úřadem, že zemědělský pozemek nebyl bonitován, použije se k jeho ocenění průměrná základní cena zemědělských pozemků v katastrálním území uvedená ve zvláštním právním předpise.17) Tato cena se upraví podle přílohy č. 20 se zdůvodněním a koeficientem Kp z přílohy č. 36.

(4) Cena zjištěná podle odstavců 2 a 3 nesmí být nižší než 0,70 Kč za m2.

§30
LESNÍ POZEMEK A NELESNÍ POZEMEK S LESNÍM POROSTEM

(1) Základní cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen "lesní pozemek") se zjistí podle ceny plošně převládajících souborů lesních typů v porostní skupině. Cena lesního pozemku je součtem cen jeho částí v jednotlivých porostních skupinách, které jsou na něm vymezeny. Ceny za m2 pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 21.

(2) Pokud soubor lesních typů na oceňovaném pozemku není v příloze č. 21 uveden, použije se cena souboru nejblíže srovnatelného.

(3) Základní cena podle odstavce 1 se upraví srážkami podle přílohy č. 22 se zdůvodněním a koeficientem Kp z přílohy č. 36. Tato cena nesmí být nižší než 0,70 Kč za m2.

§31
JINÉ POZEMKY

(1) Pozemky, které podle §9 odst. 1 písm. a) zákona nejsou stavebními, ale jsou zahrnuty do platného územního plánu obce nebo regulačního plánu18) jako pozemky určené k zastavění, se ocení podle §28 odst. 1, 2, 5 a 9 a násobí se koeficientem 0,30. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle odstavce 4.

(2) Cenou za m2 zahrady nebo ostatní plochy, které sousedí se stavbou a stavebními pozemky vedenými v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří nebo s pozemkem k tomuto účelu již užívaným, oceněnými podle cenové mapy stavebních pozemků nebo podle §28 odst. 1, 2 nebo 6, jsou-li společně užívány vlastníkem nebo uživatelem sousedícího stavebního pozemku a nejde-li o zahradu nebo ostatní plochu ve vlastnictví vlastníka sousedícího stavebního pozemku, je cena stanovená podle §28 odst. 1, 2 nebo 6 násobená koeficientem 0,40.

(3) Hospodářsky nevyužitelný pozemek a neplodná půda se oceňují cenou ve výši 30 % průměrné základní ceny zemědělského pozemku17) upravené přirážkou podle příslušné položky č. 1 přílohy č. 20. Tuto cenu lze na základě věcného zdůvodnění snížit až o 50 %, avšak nesmí být nižší než 0,70 Kč/m2.

(4) Cena pozemku neuvedeného v odstavcích 1, 2 a 3 a pozemku, který prokazatelně není stavebním, zemědělským a lesním pozemkem ani pozemkem vodní nádrže a ostatní vodní plochy,19) se ocení cenou ve výši
a) 7 % ze základní ceny stavebního pozemku podle §28 odst. 1 písm. a) až l), jsou-li tyto pozemky umístěny v zastavěné části obce nebo je-li kterýkoliv bod na jejich hranici vzdušnou čarou vzdálen do 200 m od souvisle zastavěné části obce,
b) 5 % ze základní ceny stavebního pozemku podle §28 odst. 1 písm. a) až l) v ostatních případech.

(5) Na základě věcného zdůvodnění lze ceny podle odstavce 4 snížit až o 50 %.

(6) Cena zjištěná podle odstavců 1, 2, 4 a 5 nesmí být nižší než 7 Kč za m2.

ČÁST IV.
OCEŇOVÁNÍ STAVEB A POZEMKŮ VÝNOSOVÝM ZPŮSOBEM

§31a

(1) Je-li pronajat soubor staveb s příslušenstvím, včetně pozemků a trvalých porostů, obsahující alespoň dvě stavby, které by se oceňovaly při nákladovém způsobu ocenění podle §3, jako celek jednomu nebo více nájemcům bez rozlišení nájemného na jednotlivé stavby, popřípadě pozemky, ocení se výnosovým způsobem.

(2) Je-li pronajat soubor staveb s příslušenstvím, bez pozemků a trvalých porostů, obsahující alespoň dvě stavby, které by se oceňovaly při nákladovém způsobu ocenění podle §3, jako celek jednomu nebo více nájemcům bez rozlišení nájemného na jednotlivé stavby, ocení se výnosovým způsobem.

§31b

(1) Cena nemovitostí uvedených v §31a zjištěná výnosovým způsobem se stanoví podle §22 odst. 1, 2, 3 s tou odchylkou, že míra kapitalizace se použije podle základního účelu užití souboru staveb.

(2) Roční nájemné zjištěné podle §22 odst. 2 a 3 se sníží o částky vypočtené podle ustanovení §22 odst. 4 písm. a), c) až g).

(3) Ustanovení §22 odst. 5 platí obdobně.

ČÁST V.
OCEŇOVÁNÍ RYBNÍKŮ A VODNÍCH NÁDRŽÍ

§32

(1) Cena rybníku určeného pro chov ryb a vodní drůbeže CRI se zjistí jako součet ceny pozemku CPI a ceny stavby CSI podle vzorce
CRI = CPI + CSI.

(2) Cena rybníku neuvedeného v odstavci 1 a malé vodní nádrže CRII se zjistí jako součet ceny pozemku CPII a ceny stavby CSII podle vzorce
CRII = CPII + CSII.

(3) Cena velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí jako součet ceny pozemku a ceny stavby na něm postavené.

(4) Cena stavby rybníku a malé vodní nádrže uvedené v odstavcích 1 a 2 se zjistí podle výše nákladů, které by bylo nutné vynaložit na jejich pořízení v místě stavby v době jejich ocenění, a násobí se koeficienty KR1 až KR8, Ki a Kp podle vzorců uvedených pod písmeny a) a b) s tím, že výpočet ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientů KR1 až KR8 jsou uvedeny v příloze č. 23, koeficient Ki v příloze č. 35 a koeficient Kp v příloze č. 36. Přitom platí
a) pro rybník s chovem ryb a vodní drůbeže
CSI = CSRI x KR1 x KR2 x KR3 x KR4 x KR5 x KR6 x KR7 x KR8 x Ki x Kp,
b) pro ostatní rybník a malou vodní nádrž
CSII = CSRII x KR1 x KR2 x Ki x Kp.

(5) Cena stavby velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí podle části druhé.

(6) Cena za m2 pozemku rybníku a malé vodní nádrže uvedená v odstavcích 1 a 2 (CPI, CPII) a cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby11) nebo stavební povolení12) ke stavbě rybníku a malé vodní nádrže, činí:
a) 6 % ceny, která se zjistí ze základní ceny stavebního pozemku podle §28 odst. 1 písm. a) až l), jsou-li tyto pozemky umístěny v zastavěné části obce nebo je-li kterýkoliv bod na jejich hranici vzdálen vzdušnou čarou do 200 m od souvisle zastavěné části obce,
b) 4 % ceny, která se zjistí ze základní ceny stavebního pozemku podle §28 odst. 1 písm. a) až l) v ostatních případech.

(7) Cena pozemku velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy a cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby11) nebo stavební povolení12) ke stavbě velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže, případně i ostatní vodní plochy, činí 3 % ze základní ceny stavebního pozemku podle §28 odst. 1 písm. a) až l).

(8) Základní ceny, koeficienty, přirážky a srážky mohou být upraveny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

ČÁST VI.
OCEŇOVÁNÍ TRVALÝCH POROSTŮ

§33
LESNÍ POROST NA LESNÍM POZEMKU

(1) Cena lesního porostu na lesním pozemku je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 24 v poměru jejich plošného zastoupení v porostu.

(2) Základní cena za m2 jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce
Ha = [(Au - c) x fa + c] x Ba x Kv x Kp ,
kde
Ha         cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,
Au         cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,
c         náklady na zajištěnou kulturu,
fa         věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný bonitní stupeň,
Ba         zakmenění ve věku ke dni ocenění,
Kv         věkový koeficient lesního porostu (§35 odst. 2),
Kp         koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(3) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy20) a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu. Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin jsou uvedeny v příloze č. 25.

(4) Cena mýtní výtěže Au ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 26; pro obmýtí neuvedené v příloze č. 26, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 24, se cena mýtní výtěže Au zjistí jako přiměřená hodnota interpolací.

(5) Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo z lesní hospodářské osnovy. Je-li v nich uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 26, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 26, ve které je stanoveno nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.

(6) Náklady na m2 zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 27. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury (lesního porostu)21) a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, například náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky.

(7) Věkový hodnotový faktor fa pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 28.

(8) Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 28, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 24, se cena za m2 skupiny dřevin vypočte podle vzorce
Ha = [(Au - c) x fa x (1/fuv) + c] x Ba x Kv x Kp ,
kde
fa         se převezme z přílohy č. 28 pro nejblíže vyšší tabulkové obmýtí,
1/fuv         je opravný faktor pro obmýtí, kde číselná hodnota fuv se převezme z přílohy č. 28 pro věk odpovídající hledanému obmýtí ze stejného sloupce jako hodnota fa.

(9) Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 28, má věkový hodnotový faktor fa hodnotu jedna a cena za m2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce
Ha = Au x Ba x Kp.

(10) Je-li skutečný věk dřeviny vyšší než obmýtí stanovené v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově a skutečný věk dřeviny se přitom nachází v rozpětí cen mýtní výtěže Aa přiřazené skupinám dřevin v příloze č. 26, má věkový hodnotový faktor fa hodnotu jedna a cena za m2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce
Ha = Aa x Ba x Kp,
kde
Aa         cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku a (skutečný věk skupiny dřevin) pro příslušný bonitní stupeň zjištěné interpolací z cen mýtní výtěže uvedených v příloze č. 26.

§34

(1) Není-li lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vyhotovena, zjistí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Obmýtí se převezme z oblastního plánu rozvoje lesů pro příslušný hospodářský soubor.

(2) Je-li cena mýtní výtěže Au nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 27.

(3) Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 27, upravený podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců,22) maximálně 1,3 násobku minimálního počtu jedinců.

§35
CENOVÁ PŘIRÁŽKA, SRÁŽKY A KOEFICIENTY

(1) Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle §33 a 34 se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č. 29 tabulek č. 1, 2 a 3 se zdůvodněním a koeficientem Kp z přílohy č. 36.

(2) Je-li věk dřevin oceňované skupiny lesních dřevin nižší než její obmýtí, sníží se její základní cena koeficientem vypočteným jako hodnota 1,00 snížená o rozdíl obmýtí a věku oceňované skupiny lesních dřevin násobený hodnotou 0,004/rok (dále jen "věkový koeficient lesního porostu").

(3) Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit výjimečně až o 90 %. §36
LESNÍ POROST NA NELESNÍM POZEMKU

(1) Lesní porost na nelesním pozemku se oceňuje podle §33 až 35, popřípadě podle §37.

(2) Skupina stromů a jejich řady na nelesním pozemku s výměrou do 1000 m2 nebo ve skupinách s počtem menším než 50 stromů se oceňují podle §38.

(3) Sousedí-li skupina stromů na nelesním pozemku s lesním porostem na lesním pozemku, oceňuje se podle §33 až 35 nebo §37 i v případech, jde-li o skupinu menší než 50 stromů nebo je-li na výměře menší než 1000 m2.

§37

(1) Lesní porost na lesním i nelesním pozemku, který má výměru do jednoho hektaru včetně, lze ocenit i postupem podle přílohy č. 30.

(2) Cena lesního porostu je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny dřevin uvedené v příloze č. 24.

(3) Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce
CSD = VLP x PSD x ZLP x CLP x SSBSD x Kv x KP ,
kde
CSD         cena skupin dřevin,
VLP         výměra lesního porostu v m2,
PSD         podíl skupiny dřevin v lesním porostu,
ZLP         zakmenění lesního porostu,
CLP         cena lesního porostu v Kč za m2 pro jehličnaté porosty uvedená v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 30,
SSBSD         součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 30,
Kv         věkový koeficient lesního porostu,
Kp         koeficient uvedený v příloze č. 36.

§38
OVOCNÉ DŘEVINY, VINNÁ RÉVA, CHMELOVÉ A OKRASNÉ ROSTLINY

(1) Základní ceny ovocných dřevin, vinné révy a chmelových rostlin jsou uvedeny
a) pro ovocné dřeviny v příloze č. 31 části I pro intenzivní výsadbu a v části II pro zahrádkovou výsadbu,
b) pro révu vinnou včetně zařízení vinic v příloze č. 32 části I pro intenzivní výsadbu a v části II pro extenzivní výsadbu,
c) pro chmelové rostliny včetně zařízení chmelnic v příloze č. 33.

(2) Ceny okrasných rostlin jsou uvedeny v příloze č. 34.

(3) Základní ceny podle odstavců 1 a 2 se upraví koeficientem Kp z přílohy č. 36.

ČÁST VII.
OCEŇOVÁNÍ MAJETKOVÝCH PRÁV VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRŮMYSLOVÝCH PRÁV A PRÁV NA OZNAČENÍ A VÝROBNĚ TECHNICKÝCH A OBCHODNÍCH POZNATKŮ

§39

Při oceňování majetkových práv, která jsou obsahem průmyslových práv a práv na označení nebo vyplývajících z jejich užití a výrobně technických a obchodních poznatků (know-how) (dále jen "majetkových práv"), které jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetkových práv pořizovatelů databáze výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce
        n zj
Cv = ĺ ---------------- ,
        j=1 p
        (1 + -----)j
        100
kde
Cv         cena majetkového práva zjištěná výnosovým způsobem,
zj         roční čistý výnos užívání práva v letech, po které bude právo užíváno, zjištěný postupem
podle §17 odst. 2 písm. a) zákona nebo roční čistý výnos zjištěný podle §17 odst. 2 písm. b) zákona,
p         míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 15,
j         pořadové číslo roku, ve kterém bude právo užíváno,
n         počet let, po které bude právo užíváno, nejvýše však počet let podle §17 odst. 3 zákona.

ČÁST VIII.
OCEŇOVÁNÍ NĚKTERÝCH VĚCÍ MOVITÝCH A SLUŽEB

§40
VĚC MOVITÁ A SLUŽBA, JEJÍŽ CENA NENÍ VE SMLOUVĚ SJEDNÁNA

Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána, se oceňuje

a) cenou sjednanou23) prodávajícím za stejnou nebo porovnatelnou věc nebo službu s ostatními kupujícími v době uzavření smlouvy, pokud není nepřiměřeně vyšší nebo nižší než cena obvyklá (§2 odst. 1 zákona),

b) cenou obvyklou (§2 odst. 1 zákona), nelze-li cenu podle písmene a) zjistit.

§41
BEZPLATNĚ ROZŠIŘOVANÉ NOVINY

Bezplatně rozšiřované noviny, zejména financované z příjmů za zveřejněné inzeráty, se oceňují cenou obvyklou (§2 odst. 1 zákona) rovnou nule.

§42
UBYTOVÁNÍ V PODNIKOVÉ UBYTOVNĚ

Ubytování v podnikové ubytovně poskytované osobám, které mají zvláštní vztah k plátci daně,24) se oceňuje cenou sjednanou s těmito osobami. Pokud je ubytování těmto osobám poskytnuto bezplatně, oceňuje se cenou sjednanou s těmito osobami v jiných případech, kdy nebylo ubytování poskytnuto bezplatně.

§43
REKREAČNÍ UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ A NAVAZUJÍCÍ SLUŽBY

(1) Služby rekreačního ubytování a stravování a navazující služby, například doprava, půjčování sportovních předmětů, které právnická nebo fyzická osoba poskytuje osobám majícím zvláštní vztah k plátci daně24) bezúplatně nebo za částečnou úplatu, se oceňují
a) cenou sjednanou při nákupu od jiné právnické nebo fyzické osoby, pokud je neposkytuje ve vlastním rekreačním zařízení,
b) cenou sjednanou při jejich poskytování ve vlastním rekreačním zařízení; pokud jsou tyto služby poskytnuty bezplatně, oceňují se cenou sjednanou s těmito osobami v jiných případech, kdy nebyly poskytnuty bezplatně.

(2) Oceňování podle odstavce 1 se uplatní i při poskytování služeb formou poukazu na rekreaci.

§44
BEZPLATNÉ STRAVOVÁNÍ VLASTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ

Poskytuje-li zaměstnavatel svým zaměstnancům24) bezplatné stravování, oceňuje se cenou sjednanou, za kterou dodává závodní stravování jiným odběratelům. V ostatních případech, zejména pokud nedodává zaměstnavatel závodní stravování jiným odběratelům a bezplatnost stravování vyplývá z příspěvku ze sociálního fondu, se oceňuje cenou sjednanou se zaměstnancem, která se rovná nule.

§45
VEŘEJNÁ DOPRAVA

Služby letecké, železniční, autobusové, vodní a městské hromadné dopravy, poskytované jejich provozovatelem osobám uvedeným ve zvláštním předpise24) se slevou z ceny sjednané s ostatními kupujícími, se oceňují touto sníženou sjednanou cenou.

§46
BEZPLATNÁ INZERCE

Bezplatná inzerce na základě vyplnění a odevzdání kupónu přiloženého do zakoupených novin nebo v nich otištěného redakcí těchto novin se oceňuje cenou sjednanou při jejich nákupu.

ČÁST IX.
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§47
POUŽÍVÁNÍ KOEFICIENTŮ PRODEJNOSTI

(1) Pro stavby oceňované podle §7, 8, 9, 10, případně 11, pokud tvoří příslušenství staveb oceňovaných podle §3, 4, 5 a 6 se použijí koeficienty prodejnosti těchto staveb z přílohy č. 36. Jestliže stavby oceňované podle §7, 8, 9, 10, případně 11 tvoří příslušenství více staveb oceňovaných podle §3, 4, 5 a 6, bez možnosti rozlišení, použije se nejnižší Kp těchto staveb. Jestliže stavby oceňované podle §4 plní funkci venkovních úprav nebo příslušenství ke stavbám oceňovaným podle §3, 5 a 6, použijí se koeficienty prodejnosti těchto staveb, slouží-li více stavbám bez možnosti rozlišení, postupuje se obdobně. Pokud stavby oceňované podle §7, 9, 10, případně 11 netvoří příslušenství žádné stavby oceňované podle §3, 4, 5 a 6, použije se koeficient prodejnosti stavby oceňované podle §4. Je-li oceňován byt nebo nebytový prostor podle §13, použije se koeficient prodejnosti podle druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází s tím, že rozestavěnému bytu v budově typu J nebo K přísluší Kp ze sloupce 13.

(2) Pokud stavby oceňované podle §7, 9 a 10 tvoří příslušenství bytů nebo nebytových prostorů oceňovaných podle §13, použije se pro ně koeficient prodejnosti druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází.

(3) Pro pozemek se použije koeficient prodejnosti té stavby, která netvoří příslušenství jiné stavby. Je-li na jednom pozemku umístěno více druhů staveb oceňovaných podle §3, 4, 5, 6 a 25 použije se pro ocenění pozemku nejnižší koeficient prodejnosti příslušející stavbám oceňovaným podle §3, 5, 6 a 25, které netvoří příslušenství jiných staveb. Totéž platí, jsou-li na takovém pozemku i stavby oceňované podle §7, 8, 9 a 10, případně 11. Jsou-li na jednom pozemku oceňované stavby podle §4, popřípadě i stavby oceňované podle §7, 8, 9, 10 a 11, použije se koeficient příslušný ke stavbám oceňovaným podle §4. Jsou-li na pozemku pouze stavby oceňované podle §7, 9, 10, případně 11, použije se koeficient prodejnosti stavby oceňované podle §4. Není-li na pozemku žádná stavba a nebylo vydáno ani územní rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území, použije se koeficient ze sloupce 11 přílohy č. 36. Pro ocenění pozemků ve funkčním celku - zahrada, ostatní plocha - se použije koeficient prodejnosti stejný jako pro druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří. Je-li v jednotném funkčním celku více pozemků v druhu zastavěná plocha a nádvoří, postupuje se obdobně.

(4) Je-li na pozemek vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby, použije se koeficient prodejnosti budoucí stavby. Je-li na pozemek vydáno rozhodnutí o využití území, použije se koeficient prodejnosti ze sloupce 9 přílohy č. 36. Při důvodných pochybnostech o určení budoucí stavby se použije koeficient prodejnosti ze sloupce 11 přílohy č. 36.

(5) Je-li pozemek určen k zastavění podle platného územního plánu obce nebo regulačního plánu, použije se koeficient prodejnosti podle předpokládaného funkčního využití plochy.

(6) U pozemku příslušejícího k bytu nebo nebytovému prostoru, oceňovaným podle §13, se použije koeficient prodejnosti druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází s tím, že pro pozemek příslušející k rozestavěnému bytu v budově typu J nebo K se použije Kp ze sloupce 13.

(7) Koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36, kromě koeficientu prodejnosti pro pozemek oceněný podle §28 odst. 5, §29, 30, stavby oceněné podle §32 a trvalý porost oceněný podle §33 až 38, lze snížit nebo zvýšit až o 20 % hodnoty koeficientu v odůvodněných případech, doložených zejména fotodokumentací či mapovým podkladem. Důvodem úpravy musí být odchylnost od běžných podmínek v oceňované lokalitě v členění dle přílohy č. 36, a to v občanské vybavenosti, dopravním spojení, historickém významu oblasti, v mimořádných klimatických podmínkách, a nebo jiné závažné důvody ve vztahu k oceňované nemovitosti, které výrazně ovlivní zjištěnou cenu. Zohlednit lze i morální opotřebení stavby. Příslušný koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36 a způsob úpravy koeficientu prodejnosti včetně řádného zdůvodnění je součástí ocenění.

§48

Při oceňování nemovitostí se výsledná zjištěná cena, kromě ceny stavebních pozemků zjištěné podle cenové mapy stavebních pozemků, sníží o ceny věcných břemen váznoucích na nemovitostech zjištěné podle §18 zákona.

§49

Celková cena zjištěná podle části první až šesté se zaokrouhlí na desetikoruny a cena zjištěná podle části sedmé se zaokrouhlí na koruny.

§50

Zrušuje se:

1. vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku),

2. vyhláška č. 127/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku),

3. vyhláška č. 173/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění vyhlášky č. 127/1999 Sb.,

4. vyhláška č. 338/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění vyhlášky č. 127/1999 Sb. a vyhlášky č. 173/2000 Sb.,

5. vyhláška č. 325/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

§51
ÚČINNOST

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Ministr:
Mgr. Sobotka v. r.

Seznam příloh

Příloha č. 1 - Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí
Příloha č. 2 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení a základní ceny za m2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru
Příloha č. 3 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení a cena za m2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru
Příloha č. 4 - Koeficienty přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce - K1
Příloha č. 5 - Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních
Příloha č. 6 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení
Příloha č. 7 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rekreačních chat a zahrádkářských chat a jejich standardní vybavení
Příloha č. 8 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru vedlejších staveb a jejich standardní vybavení
Příloha č. 9 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru garáží a jejich standardní vybavení
Příloha č. 10 - Ceny studní
Příloha č. 11 - Základní ceny venkovních úprav a způsob jejich provedení
Příloha č. 12 - Základní ceny hřbitovních staveb a hřbitovních zařízení
Příloha č. 13 - Koeficient polohový - K5
Příloha č. 14 - Opotřebení staveb
Příloha č. 15 - Míry kapitalizace pro oceňování nemovitostí a majetkových práv výnosovým způsobem
Příloha č. 16 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru garáží
Příloha č. 17 - Základní ceny za m2 podlahové plochy bytu v budovách typu J a K
Příloha č. 17a - Základní cenyza m3 obestavěného prostoru rekreační chaty
Příloha č. 18 - Úprava základních cen stavebních pozemků
Příloha č. 19 - Základní ceny zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek
Příloha č. 20 - Úprava základních cen zemědělských pozemků
Příloha č. 21 - Základní ceny lesních pozemků podle souborů lesních typů
Příloha č. 22 - Úprava základních cen lesních pozemků
Příloha č. 23 - Určení ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu
Příloha č. 24 - Přiřazení jednotlivých dřevin do skupin lesních dřevin
Příloha č. 25 - Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin
Příloha č. 26 - Ceny (Kč/m2) mýtní výtěže Au v obmýtí u při zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin
Příloha č. 27 - Náklady (Kč/m2) na zajištěné kultury c podle skupin lesních dřevin
Příloha č. 28 - Věkové hodnotové faktory fn pro skupiny lesních dřevin při různém obmýtí
Příloha č. 29 - Úprava základních cen lesních porostů
Příloha č. 30 - Ocenění lesních porostů podle §37
Příloha č. 31 - Ceny ovocných dřevin
Příloha č. 32 - Ceny vinné révy včetně zařízení vinic
Příloha č. 33 - Ceny chmelových rostlin včetně zařízení chmelnic
Příloha č. 34 - Ceny okrasných rostlin
Příloha č. 35 - Koeficienty změn cen staveb - Ki
Příloha č. 36 - Koeficienty prodejnosti - Kp